činčila vlnatá
Chinchilla lanigera

Chov činčil jihoamerických

Ve větším chovu se činčily chovají ve speciálních klecích. Samička má vlastní klec vybavenou výklopným krmítkem, napaječkou, zásobníkem na seno, sedátkem a koupalištěm s pískem, na obrušování zubů má kousek porobetonové tvárnice. Jednotlivé klece jsou propojeny chodbou, kudy k samicím prolézá chovný samec. Jeden samec připadá na čtyři až šest samiček. Každá samice zařazená do skupiny dostane na krk speciální plastový kroužek. Ten zabrání, aby mohla utéct spojovací chodbou klece k jiné samičce. Zatímco samec může libovolně navštěvovat samičky podle svého gusta, má vlastně takový malý harém. Pokud už jich má dost, zůstane v chodbičce. Nejlépe je do chovné skupiny zařadit stejně stará zvířata, dobře si na sebe zvyknou a seznamování probíhá bez větších šarvátek. I když jsou činčily pohlavně zralé dříve, osvědčilo se mi zařazovat je do chovu až po 8.měsíci stáří. Samice mají čas tělesně dospět, rodí se pak více mláďat ve vrhu a porody mají hladší průběh, než u velmi mladých samiček. Samec se k samici, většinou, chová láskyplně. Zahřívají se a jsou na sebe velmi něžní. I během porodu se samec chová jako vzorný otec, pomáhá se zahříváním a olizováním mláďat. Obezřetně sleduje okolí,aby své potomky uchránil před případným nebezpečím. Samce ponechávám se samicí několik dní, pak zavírám chodbu, aby mláďata nemohla projít za otcem k jiné samici, takové setkání by pro ně mohlo být osudné. Březost u činčil je poměrně dlouhá, trvá přibližně 111 dní. Činčily se rodí vidoucí, osrstěné a plně vyvinuté. Matka si nestaví žádné hnízdo, porodí je přímo na hoblinách,mláďata olíže a zahřívá je. Většinou pozře lůžko i placentu. Hormony v ní obsažené podpoří laktaci. Brzy po porodu se samice opět spáří se samcem. Nejčastěji se rodí dvojčata, následují jedináčci, trojčata, čtyřčata. Vzácně jsou i vícečetné vrhy. Většinou se však podaří odchovat maximálně tři mláďata ve vrhu, bez chovatelova zásahu. Pro samici je velmi energeticky náročné odchovávat víc než dvě mláďata. Proto přidávám samicím při trojčatech a více potomcích denně do krmné dávky lžíci plnotučného sušeného mléka a ovesné vločky. Matce se zvýší produkce mléka a po krátkém čase začnou i mláďata mléko ujídat. Lépe prospívají a zvýší se tak šance na úspěšný odchov mláďat i z vícečetných vrhů. Velmi důležité je, co nejčastěji umožnit matce s mláďaty písečnou koupel. Je velmi zábavné pozorovat ty mrňousky, jak se ve všem opičí po matce. Pokud se to nenaučí v tomto věku, už se to pravděpodobně nenaučí nikdy. Jejich srst je pak bez koupání v písku nehezká, slepená a zvířata jsou také náchylnější ke kožnímu onemocnění. Činčily odstavuji od matky nejdříve po 45 dnech stáří, musí dosáhnout váhy alespoň 200 g, ideálně 250 gramů. Pokud ne, ponechám je ještě nějaký čas u matky. Po odstavu je potřeba je nepřekrmovat, protože mladá zvířata mají sklon k přejídání. To by u nich mohlo vyvolat zažívací potíže, průjem či zácpu, které vedou často až k úhynu mláděte. Nejdříve za dva týdny po odstavu jsou činčilky připravené vydat se ke svým novým majitelům.

Barevné mutace činčil:

• STANDARD GREY
• BL ACK VELVET
• WILSON WHITE
• SILVER MOSAIC
  
• PINK WHITE
• HOMO BEIGE
• HETERO BEIGE
• HOMO(ZYGOUS) EBONY
• HETERO(ZYGOUS) EBONY
• SAPPHIRE
• VIOLET
  

NEMOCI ČINČIL:

Zácpa

Zácpa může být zapříčiněna silnou dehydratací a může způsobit ucpání střev.

Zácpa a její projevy

Onemocnění provází stále se zmenšující bobky, nechutenství, netečnost.

Možné příčiny jsou v nevhodném složení stravy. Nadměrný přísun pamlsků, nedostatek pohybu. Nechutenství a následně zmenšující se bobky také mohou být průvodním znakem jiných zdravotních problémů - např. špatně rostlých zubů. Sledujte proto i jiné symptomy.

Nedávejte činčile oříšky nebo mandle, ale můžete jí dávat rozinky a kousky čerstvého či sušeného ovoce. Poskytněte činčile dostatek pohybu. Trávení činčily se upraví, pokud jí podáte 2x denně trochu živého jogurtu. Živý jogurt nařeďte ve vlažné vodě a malou čajovou lžičku této směsi dejte činčile kapátkem. Živý jogurt také pomůže obnovit trávicí střevní mikroflóru, pokud byla činčile podávána antibiotika (např. v souvislosti s jinou chorobou).

Činčily nepřekrmujte(krmná dávka na jedno zdravé zvíře je 1-2 lžíce granulí denně), pamlsky jí dávejte jen v malém množství a poskytněte jim dostatek pohybu. Po ukončené léčbě antibiotiky můžete činčile dávat několik dní živý jogurt.

Průjem

Průjem může vzniknout jako reakce na napadení vnitřními parazity,může mít bakteriální původ nebo může být zapříčiněn nevhodným složením stravy či stresem. Také jej mohou vyvolat některá antibiotika. V případě silných průjmů je třeba rychle jednat.

Průjem a jeho projevy

Činčila má měkký až mazlavý trus, který se lepí.Trus zanechává nahnědlé nebo nazelenalé fleky. V závažnějších případech může trus obsahovat krev nebo hleny. Při průjmech může být činčila strnulá,nahrbená, nepřijímá potravu. Stlačení bříška může být bolestivé.

Možné příčiny mohou být např. zvlhlé či plesnivé seno, řasy ve vodě, kterou činčila pije, nadměrné množství zeleného krmiva, nestravitelné rostliny (např.pokojové květiny), požití toxických látek (čisticí prostředky, jedovaté pokojové květiny), náhlá a nevhodná změna stravy,přejídání mladých rostoucích činčil, stresové situace, infekce jednobuněčnými parazity girardie nebo kokcidie.

Při zažívacích potížích je třeba činčilám poskytnout dostatek pohybu. Pohyb pomáhá upravit zažívání. Neomezujte činčile přísun potravy. Nedávejte jí však žádné zelené krmení, nedávejte jí žádné pamlsky (jako jsou rozinky, oříšky, sušené ovoce) a poskytněte jí dostatek kvalitního sena. Ke granulím je možno přidat oves. Je možné podávat heřmánkový nebo fenyklový čaj. Někteří chovatelé doporučují dát činčile kousek živočišného uhlí.Také trocha živého jogurtu, podobně jako u zácpy, může pomoci upravit činčilí zažívání. Pokud se stav během krátké doby neupraví,je třeba navštívit veterináře. Nechte vyšetřit trus na přítomnost střevních parazitů (dodejte veterináři co nejčerstvější bobky). Pokud jsou tyto testy negativní,je třeba nechat udělat krevní testy, zda se nejedná o hepatitidu(zánět jater). Při pozitivních výsledcích testů na vnitřní parazity veterinář obvykle nasadí léky.Po ukončení léčby je vhodné nechat po nějaké době bobky opětovně vyšetřit. Tito parazité zabíjejí činčily pomalu, ale jistě.

Prevence je jediná. Pravidelná vyvážená strava. Nedávejte činčile nadměrné množství pamlsků. Prostředí, ve kterém činčila žije, udržujte suché a čisté. Poskytněte jí dostatek pohybu. Respektujte jejich přirozený režim (přes den spí, nejaktivnější jsou za soumraku a za svítání).

Giardie

Původcem Giardie je prvok Giardia lamblia, který parazituje v tenkém střevě řady živočišných druhů, včetně člověka, psa a kočky. Vyskytuje se ve dvou formách, a to v bičíkaté a cystózní. Bičíkaté, aktivní stadium giardie se množí ve střevě a pokrývá jeho sliznici – mluvíme o tzv. kobercovém parazitu.
Kobercový parazit žije na povrchu buněk trávicího traktu. Způsobuje poškození střevních klků a zkrácení střevního kartáčového lemu.

Klinický průběh nemoci závisí na věku a stavu imunitního systému jedince. Výsledkem tohoto parazitizmu jsou střídavé průjmy s příměsí hlenu, apatie a hubnutí.

Bičíkaté stadium Giardia lamblia se ve spodním úseku střeva přeměňuje v cystu, která je vylučována do vnějšího prostředí. Zde za vhodných podmínek, míněno nízkou teplotu a vysokou vlhkost, přežívá týdny až měsíce a stává se zdrojem nákazy pro ostatní psy i člověka. Tyto cysty představují riziko možné nákazy člověka. Mluvíme zde o zoonóze, což je onemocnění přenosné ze zvířete na člověka.

Zdroje cyst giardií představují výkaly a voda. Byla zjištěna až 70% kontaminace povrchových vod. Činčily se nakazí například ze sena či od domácích mazlíčků.
Po pozření cyst giardií dochází v trávicím traktu k přeměně v bičíkaté trofozoity a cyklus se opakuje.
Po pozření infekční cysty trvá inkubační doba přibližně 12–20 dní. První příznaky jsou většinou nenápadné. Činčila má střídavě zácpu s měkkými bobky.
Později se začnou vylučovat bobky v řetízkách. Akutní fáze je obvykle krátká a může být zaměněna s průjmem jiného původu. Dále lze pozorovat vodnatý průjem
se zvýšeným obsahem tuku a hlenu. Při protahovaném průběhu akutního stadia se můžeme setkat s malabsorpcí a úbytkem hmotnosti.

Diagnóza giardiózy se stanoví buď na základě nálezu trofozoitů v obsahu duodena (odebraného sondou např. po stimulaci MgSO4, popř. endoskopicky), nebo nálezem cyst ve stolici, jejichž vylučování není vždy pravidelné a je nutné opakované vyšetřování (negativní fáze může trvat až 7 dní). Proto, pokud má delší dobu čičnila problémy se stolici, sesbírejte vzorek bobku (tři dny sbírat hovinka) a odneste ho na vyšetřeni k veterináři.

V případě, že jsou cysty v trusu objeveny, provádíme léčbu všech jedinců bez ohledu na viditelné klinické příznaky. Z přípravků můžeme využít metronidazol (Entizol), Yuccan, Panacur Boli, ...atd.

Kromě léčby je důležité i ošetření okolí, neboť cysty giardií jsou poměrně odolné a dokáží přežít v pitné vodě, půdě nebo třeba i na stěně výběhu několik týdnů.
Určitou roli může hrát i létající hmyz (mouchy, atd.), který roznese infekci po vzdálenějších boxech. Důležité je provést nejprve mechanickou očistu (odstranit nalepený trus, nečistoty na stěnách výběhu), omýt a zdezinfikovat krmné misky, napáječky, předměty, které přicházejí do styku s činčilamy. Teprve potom provést dezinfekci pomocí jodových a chlorových přípravků rozpuštěných v teplé (nad 65°C) vodě. Doporučuji také dělat každý půl rok rozbory trusu.

Taky bych chtěla dodat, že pokud se u našich činčil tato nemoc projevi, nemusíme panikařit. Každé zvíře v sobě tuto bakterii má. Problém nastane až když se tato bakterie přemnoži. Například při snížené imunitě, či při stresu. Ale pokud začneme s léčbou všas, vše se urovna a činčile nic nehrozí.

http://www.zoofarma.cz/cincily/?str=2

http://cincily.iprostor.cz/barevne-mutace.htm

http://cincily.iprostor.cz/nemoce/nemoce/giardie.htm